„Tvůj kurz dokázal to, co žádný předtím; do krizového plánu jsem přidala položku PRÁCE, což doteď nebylo možné," říká copywriterka Jana

Jana trpí depresí, která jí znemožňuje budovat copywriterskou kariéru, ačkoli je nesmírně talentovaná a disciplinovaná. Epizody úzkosti ji ale pohlcují natolik, že s železnou pravidelností není několik dnů v měsíci schopná práce. To jsme se rozhodly změnit.

konec bezmoci

KONEČNĚ copy program, který počítá s reálným životem

S jasným backgroundem („Pomoz mi pracovat!“) se přihlásila do programu First Aid Kitu, protože potřebovala zjistit, jestli „fakt konečně existuje copy kurz zohledňující únavu, vyčerpání, vyhoření, depresi a další brzdy pracovního flow“. Janička hledala jehlu v kupce sena, protože na trhu doposud neexistoval program, který by bral v potaz „specifické potřeby“ talentovaných textařů.

Jana Mišúnová
Janka Mišúnová (osobní fotogalerie na FB)

Upravuju krizový plán!

VÝSLEDEK? „Do krizového plánu přidávám i položku ‚práce‘, což bylo doteď naprosto nemyslitelné. A dokonce se začínám i ve fázi naprostého zmaru odvažovat psát, což jsem doteď rozhodně dělat nemohla.“ Jana se raduje, protože najednou se přestává bát hrozby jménem deadline.

„Dovedete si představit tu hrůzu, když vám na záda dýchá deadline a vy zrovna padáte do hlubin deprese a víte, že se z ní minimálně 14 dní nevyhrabete? Cítíte to rozpolcení? Na jednu stranu hrozně chcete ten termín stihnout, protože z toho koukají peníze, ale na druhou stranu víte, že to prostě nedáte. Že vás ten stav nepustí…“

V tuhle chvíli měla Jana všechny vychytávky z First Aid Kitu vypsané na papíru pověšeném na nástěnce (mluvila o něm jako o „Spáse“ a „Ultimátní úlevě“) a mohla se k nim vrátit, kdykoli potřebovala.

copywriterka Jana Mišúnová
Janka Mišúnová (osobní fotogalerie na FB)
rozhovor po kurzu

D: Ahoj Jani, můžu se tě zeptat na pár otázek ohledně kurzu, který jsi teď absolvovala?

J: Ahoj, no jasně. 🙂


D: S jakým očekáváním jsi do testování vstupovala, než jsi program spustila?

J: Několik let trpím depresí. Mezi jednotlivými „epizodami“ mám vždy pár měsíců pauzu, kdy mi je dobře, a pak přijde další kolečko deprese. V depresi vždy úplně vypnu a představa, že bych získala tipy na to, jak alespoň trochu pracovat i během ní, mě zaujala. Nečekala jsem nic, protože jsem si neuměla představit, že by bylo možné psát i během deprese, tak jsem se rozhodla, že za zkoušku nic nedám a že se nechám překvapit.


D: Co tě na programu nejvíc překvapilo (mile, nebo nemile)? Bylo něco takového, cos nečekala a ono se to v programu objevilo a tebe to udivilo?

J: Nejvíc mě jednoznačně překvapilo, že je možné některé druhy článků psát tak rychle a efektivně, což může být ve chvíli, kdy chcete mít všechno hned z krku a jen ležet a čumět do blba, dost užitečná informace.


D: Co přesně se u tebe díky First Aid Kitu změnilo k lepšímu? (Může to být i zlepšení na emocionální úrovni, nejen na té kariérní).

J: Na kariérní nic, protože teď nepracuji, protože se ještě hrabu ze své poslední epizody deprese, která skončila hospitalizací. Uvědomila jsem si ale, že předtím, než deprese přijde znovu, si mohu do svého krizového plánu přidat i oblast práce a dělat alespoň něco.


D: Jaká jedna věc se ti na programu líbila ze všeho nejvíc?

J: Upřímná a necenzurovaná mluva. Působilo to tak opravdově a svěže. Díky ní bylo taky vidět, že o tématu mluví člověk, který má s psychickými potížemi vlastní zkušenost.


D: Jak konkrétně ti produkt pomohl? (Čeho jsi díky němu dosáhla?)

J: Přidala jsem si do krizového plánu sekci nazvanou Práce, a do ní si zapsala tipy z kurzu. Zároveň jsem se rozhodla, že až zase přijde další vlna deprese, zkusím během ní alespoň trochu pracovat. Také jsem zkusila jen tak pro sebe napsat si několik zkušebních článků podle tipů z kurzu a šlo to. 🙂 Takže doufám, že se za chvíli naplno vrátím k práci.


D: Které video bylo podle tebe nejlepší obsahově, zpracováním, předaným sdělením? (Které sis třeba pustila opakovaně?)

J: Pokud bych si musela vybrat, zvolila bych to o rychlém hledání zdrojů. Plné praktických tipů, které využiji, ale byly všechny.


D: Co říkáš na bonusy ve formě interního urychlovače psaní (tabulka) a vychytávek k psaní (dokument)? Využila bys je v realitě?

J: Určitě ano. Vychytávky ke psaní využiju i v bezdepresivním stavu a urychlovač jsem otestovala na výše zmiňovaných zkušebních článcích a je super. Opravdu šetří čas a pomáhá zaměřit se na to nejpodstatnější – a zabraňuje tomu, že budete řešit kraviny.


D: Jak bys program ohodnotila teď, když jsi jej absolvovala? Bylo by to něco, co bys doporučila dál?

J: Ano. Je plný informací, které lidem s depresemi mohou dost pomoct.


D: Je něco, co bys doplnila na závěr?

J: Deprese je něco, co musíte zažít, abyste pochopili, jaký má neblahý vliv na celý život, a co je člověku, co ji nezažil, téměř nemožné popsat. Takže kromě klasické podpory mají účastníci někoho, kdo si prošel nebo prochází tím, co zažili i oni, což jim ukáže, že je v pohodě nebýt vždy v pohodě.